Štestí je vrtkavé

13. prosince 2006 v 15:49 | J.Fostterová |  Jednorázovky z mojí dílny
Tak tuhle povídku sem sesmolila, když sem nemělo co dělat. Doufám, že se vám bude líbit a že ji alespoň okomentujete. Hezké počteníčko:o)
(prosím buďte shovívaví na gramatické chyby)
Štěstí je vrtkavé
Mimi bylo 20 let a pracovala jako servírka. Měla skromný plat a svůj byt. Byla celkem spokojená s tím, co měla. Ale jednou začala ostatním závidět jejich vily, krásné zahrady před rodinnými domy a hlavně rodinu. Mimi už několik let byla sama a žádní přátelé ji nenavštěvovali. Důvod byl takový, že bydleli daleko a naše hrdinka, by si takovou cestu nemohla dovolit. Jednou si ji zavolal pan Žroutix-majitel restaurace, kde pracovala.
-,,Slečno, víte jak bych to řekl. Náš podnik teď moc nevynáší a zkontroloval jsem, kteří zaměstnanci jsou zde navíc.(nebyla to pravda, podnik vynášel dokonce lépe, než v posledních letech, ale ředitel neměl Mimi moc v lásce a potřeboval se jí zbavit)
-,,Ale pane...,nedokončila větu překvapená Mimi, vždyť se mnou nikdy nebyly potíže. Pracuji každý den a ..."
-,,Je mi to líto, opravdu musíte jít."
Mimi se otočila a odešla. Mířila přes město domů. Cestou uviděla staršího pána jak si kupuje v trafice noviny, když v tom kolem projel mladík na skateboardu a pána porazil. Tedy málem, když to Mimi uviděla okamžitě pána chytla. Ten ji poděkoval a chtěl jí dát peníze(nemyslete si, že jen pár stovek to ne. bylo rovných 10.000 korun!), ale Mimi ze slušnosti odmítla. Pán ji pozval k sobě do vily, právě do takové, která se Mimi líbila nejvíc. Bylo tu spoustu drahého nábytku a obrazů. Když pán-jmenoval se Krispin, nechal postavit na čaj začala si to Mimi prohlížet důkladněji:
-,,Promiňte, ale připadá mi to tady nějak povědomé."
-,,Hmm...možná jste kdysi předtím, myslím jako, když jste byla malá, bydlela v takové vile. Nemám pravdu?"
-,,To si nemyslím, zavrtěla hlavou Mimi, nikdy jsme neměli dost peněz, abychom si mohli dopřát takový luxus.
Později ji pan Krispin nabídl práci, jako vedoucí nad několika restauracemi ve městě. Mimi poskočilo srdce radostí. Konečně měla práci, po které vždycky snila!----Za několik měsíců dělala inspekce. Všechny restaurace byli již zkontrolované až na jednu. Mimi poznala, že je to přesně ta samá, ve které předtím pracovala. Když vstoupila uviděla počet hostů a zamířila rovnou k jedné ze servírek.
-,,Kde máte ředitele?"
-,,Ehmm..tam vzadu", zazněla odpověď. Mimi vykročila ke dveřím. V kanceláři seděl pan Žroutix, takový jakého si pamatovala.
-,,Slečno Lukvanová, rozčílil se Žroutix, už jsem vám přece říkal, že pro vás tady místo není."
-,Ale já sem nejdu kvůli práci. Jsem teď vaše nadřízená a radím vám, abyste se ke mně choval lépe, nebo přijdete o místo."
-,,Promiňte, to jsem nevěděl." Zbytek rozhovoru už proběhl v klidu. Dokonce ji pozval na večírek. Mimi k překvapení souhlasila. Sama nevěděla proč.
Když přišla na večírek, bylo tam už spoustu lidí. Pan Žroutix se k ní po celou dobu choval velmi mile, jakoby tušil, že si to tímto stylem u ní vyžehlí. Mimi byla nadšená. V duchu si říkala jaké štěstí ji potkalo. Po několika hodinách už mnoho lidí odešlo, ale ti co tam zůstali začali dělat čím dál víc praštěnější věci. Pan Žroutix se na ní dokonce díval zamilovaně a svůdně. A v jednu chvíli ji odtáhl do vedlejšího pokoje.
-,,Myslím, že bych měla jít..."
-,,Ne!, nesouhlasil Bob(Pan Žroutix) a opilým hlasem jí šeptal:,,Kočko pojď užiješ si..."
-,,Budu křičet, nechte mě."
-,,No ták....škyt"
-,,Ne, POMOOOC!!!!!"
Tato slova ji zachránila. Bob přestal dotírat a svalil se. Mimi utekla do domu pana Krispina, ale ke svému překvapení tam nebyl. Našla jen dopis na pohovce..
Milá Mimi, vím, že si neměla lehký život, a proto ti chci pomoct. Možná se divíš, proč jsem o sobě nedal vědět dřív. Styděl jsem se za sebe, že jsem nedokázal uživit tvou matku a tebe.Ano, sem tvůj dědeček a ve své závěti odkazuji vše na tebe. Užívej si majetku s rozumem, protože pamatuj: Štěstí je vrtkavé..
D.M.Krispin
Mimi vrhkly do očí slzy. Druhý den byl nalezen Bob Žroutix mrtví v jeho bytě. Byl otráven alkoholem. A její dědeček? Tan už se nikdy neukázal. Mimi hospodařila s penězi dobře, protože měla pořád na paměti dědečkova slova: Štěstí je vrtkavé...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eevee Eevee | 19. června 2007 v 0:45 | Reagovat

Krásná povídka. hodně se mi stává, že už na začátku vím jak to dopadne, ale spíše mě napadlo, že to bude její otec.....

2 Maro Maro | E-mail | 19. července 2007 v 22:47 | Reagovat

pekne.-)

3 Lucíšek Lucíšek | 30. října 2008 v 18:38 | Reagovat

celkem fain,sice trochu MOC nerealistické,ale jinak v pohodě....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama